Vinice

Firma VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s. jak již bylo uvedeno, obhospodařuje cca 105 hektarů vinic na jižní Moravě. V mikulovské vinařské podoblasti se naše vinice nacházejí v katastrech obcí Perná, Klentnice, Dolní Věstonice, Milovice u Mikulova, Lednice a Nový Přerov. Ve velkopavlovické vinařské podoblasti jsou vinice vysázené kolem obcí Rakvice, Přítluky a Zaječí. Celkem 12,5 hektarů vinic obhospodařujeme v systému ekologického zemědělství. Počítá se s postupným rozšiřováním.

Ostatní vinice jsou obhospodařovány v systému integrované produkce. Hlavní myšlenkou je dosažení optimálních výnosů co nejvyšší kvality cestami přátelskými k přírodě. Jelikož jsme zastánci toho názoru, že kvalita se rodí ve vinohradech, patří péče o ně k našim prioritám. Základem pro kvalitní vína jsou dokonale zdravé a dobře vyzrálé hrozny. V našich vinicích se proto věnujeme především kvalitě a včasně provedenými agrotechnickými úkony.

„Vinice jsou srdcem každého dobrého vinaře, proto je pro nás péče o ně prioritou."

Snažíme se produkovat taková vína, která jsou odrazem terroir dané vinice. Různé lokality našich vinic nám nabízejí rozmanitá spektra půd, podloží, počasí i vod. Spolu s různými odrůdami a spony nám tak vzniká nepřeberné množství kombinací vlastností jednotlivých vinic. Kombinací jednotlivých přírodních faktorů dostáváme unikátní specifické podmínky pro danou polohu. Specifičnost každé z vinic nám tak skýtá variabilitu, kterou zachováváme a podporujeme v našich vínech. Terroir je proto součástí geografie i historie a je poctou tvrdé práce vinohradníka a zdravého rozumu vinaře. Po celé generace víno i terroir představovaly silné emoce spjaté se svoji identitou a společně se dnes stávají kulturním dědictvím.

Trkmansko

Trať leží ve střední části Dyjsko-moravské pahorkatiny v nadmořské výšce 220 m.n.m. Rozsáhlou údolní nivu vyplňují hlinitopísčité až písčitoštěrkovité fluviální sedimenty a nivní hlíny s překryvy spraší a sprašových hlín. Okolím protéká řeka Trkmanka. Pěstujeme zde z bílých odrůd Veltlínské červené rané, Müller-Thurgau, Aurelius, Pálava, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Hibernal. Z modrých odrůd potom odrůdy Cabernet Moravia, Frankovka, Rulandské modré a Svatovavřinecké.

Přítlucká hora

Přítlucká hora (292 m.n.m.) se výrazně zvedá z rovin jižní Moravy mezi obcemi Zaječí, Přítluky a Rakvice. Jedná se o nejvyšší vrchol Dyjsko–moravské pahorkatiny mezi nivami řek Moravy a Dyje. Hlubší podloží tvoří flyšové horniny - soubor sedimentárních vrstev, které jsou nejčastěji tvořeny z pískovců a jílů. Rozšířené jsou překryvy spraší a sprašových hlín. Pyšní jsme především na naše terasy, kde pěstujeme pouze bílé a spíše méně známé odrůdy Aurelius, Lena, Rinot, Savilon, Erilon, Malverina, Vesna a Tramín červený.

Nad sv. Leonardem

Trať získala svoje jméno podle sochy sv. Leonarda v poli severovýchodně od obce z roku 1794. Jedná se o velmi teplou a suchou oblast. Nacházejí se zde jílovito-hlinité půdy s vápencovými podložími. Obhospodařujeme zde celkem tři terasy v ekologickém režimu především s interspecifickými (PIWI) odrůdami Nativa, Laurot, Regent, Hibernal, Rinot, Erilon, Savilon a Malverina.

Goldhamer a Purmice

K našim nejzajímavějším, nejlepším polohám a nebojíme se říct, že i k našim drahokamům patří viniční tratě Goldhamer a Purmice, ležící na jížním svahu úpatí Pálavských vrchů. Typické pro tuto oblast jsou těžké jílovité, kamenité půdy s vysokým obsahem vápníku. Na těchto polohách vysazujeme odrůdy Pálava a Ryzlink vlašský. Odrůda Pálava se na tyto lokality hodí nejen kvůli svému jménu, které napovídá, že zde byla vyšlechtěna ale i proto, že vyžaduje velmi dobré a velmi kvalitní polohy, kterými jižní svahy Pálavy bezpochyby jsou. Ryzlink vlašský je pro nás královskou odrůdou, věnujeme jí proto ty nejlepší tratě i polohy. Odměnou nám jsou nezaměnitelná a typická vína odrůdy Ryzlink vlašský z oblasti Pálavy, která vynikají právě díky místnímu terroir. Vynikají dokonce natolik, že se stala srdcem a symbolem občanského sdružení V.O.C. Pálava.

Terroir lokality se snažíme podpořit natolik, že nové vinice vysazujeme, v duchu "dědictví otců zachovej nám pane", bohužel pro dnešní dobu prakticky neznámém hustém sponu 120x80 cm s více, jak 10 000 jedinci na hektar. Jedná se o myšlenku, která není ničím novým ani revolučním a vychází z historie pěstování révy vinné na Moravě. Jde o opravdový návrat ke kořenům.

Hlavní myšlenkou hustého sponu je přirozeně formovat kořenový systém keře a přimět kořeny růst hlouběji až na samotné podloží půdy, kde se nachází opravdové terroir. Keř nemá prostor formovat svůj kořenový systém do šířky a kvůli konkurenci okolních jedinců je proto nucen svůj kořenový systém směřovat hlouběji do půdy. Výhodou je nejen fakt, že se kořeny dotknou samotného podloží a podpoří tak terroir lokality, ale formuje se tam i neopakovatelné mikrobiální prostředí - tzv. mykoríza - tj. zvláštní vztahy mezi rostilnou a mikrobiologií půdy jež mají zásadní vliv na kvalitu a originální projev vína. Samozřejmě hlouběji kořenící keře révy vinné zvyšují rovněž odolnost vůči suchu a negativnímu vlivu případných holomrazů.